Slivovice

 

je destilovaný alkoholický nápoj, oblíbený ve středni Evropě,

v České republice hlavně na Moravě (Slovácko, Valašsko).

Vyrábí se však i na Slovensku, v Litvě, Maďarsku, Srbsku, Rumunsku, Chorvatsku, Hercegovině, Polsku, Bulharsku.

Vyrábí se ze švestek,slív nebo blum.

V obchodech se prodává také tzv. řezaná verze (40 % obsahu alkoholu, vyrábí se ve velkém),

jinak pravá slivovice vyráběná pro domácí použití v soukromých pálenicích (pro malou spotřebu)

má nejčastěji okolo 52 % obsahu alkoholu. Důvodem vysokého obsahu alkoholu je skutečnost,

že pokud se čistý ovocný destilát naředí na méně než 45 % může v něm být cítit voda.

Kvalitní slivovice při nalití do sklenice tzv. řetízkuje (vytváří drobné praménky kondenzujícího alkoholu

stékající zpět do sklenice).

Kvalita slivovice se dá kontrolovat i promnutím mezi palcem a ukazováčkem ruky,

kdy stupeň drhnutí (odporu) tekutiny mezi prsty také charakterizuje ovocný obsah a tím i její kvalitu.

 

 

Na výrobu slivovice se používá kvas.

Ve vhodné nádobě kvasí zralé ovoce nejméně 6 týdnů, při domácí výrobě se část ovoce vypeckuje a pečlivě se odstraňují stopky a nahnilé plody. Výroba se provádí v pálenici.

Čisté zralé plody slivoně se uloží do sudů (dřevěných, dnes většinou plastových) a nechají se zhruba 6 až 8 týdnů kvasit.

Doba kvašení je závislá na teplotě, cukernatosti plodů a množství v jednom sudu.

Cukernatost se měří moštoměrem při založení kvasu a při jeho dokvašení.

Rozdíl nám dá orientační odhad o množství alkoholu v kvasu.

Vykvašené ovoce se vaří (pálí) při teplotě do 100°C, kdy se odpařuje jen alkohol a v kvasu zůstávají silice,

které jinak způsobují pachy a pachutě v konečném výrobku.

Výpary se ochlazují a kondenzát vytéká do připravené nádoby. Tento postup se opakuje dvakrát,

přičemž teprve při druhém pálení teče čistý nápoj, který je možno ochutnat.

Destilát má v závislosti na počáteční cukernatosti kvasu a stavu při dokvašení

přibližně 60 až 80 objemových procent alkoholu.

V tomto stavu se neprojeví chuť ovoce a slivovice je dobrá jen do čaje. Ideální je ředit na 50 - 51 procent, kdy je nápoj lahodný a voňavý.

Čerstvá slivovice mívá ostřejší chuť a je lepší nechat ji uležet několik měsíců, až let.

Přitom první čtyři týdny se ponechá bez zátky, chráněná je před hmyzem a prachem.

Někdy se do destilátu přidávají sušené švestky, aby slivovice dostala nazlátlou barvu a více voněla.

Je třeba ji ale sledovat a po zhruba třech týdnech zcedit a uložit.

Jednou z nejlepších slivoní z hlediska chuti a cukernatosti je durancie.

Slivovici je možné vyrobit i z jiného ovoce - trnek, blum, plodů jeřábů, hrušek, jablek, meruněk, třešní, broskví, malin, aj.

 

Slivovicová moudra:

 

Nad slivovicí  nikdo nezvítězil, jen moravácí remízují.

 

Deník pražáka:

Pondělí ...piju s moraváky...

Úterý ...skoro jsem umřel...

Středa ...zase piju s moraváky...

Čtvrtek ...lituji, že jsem neumřel v úterý...

 

Nohy, ruce, koule, pleš slivovicí zahřeješ !!!

 

Turista se ptá:

Bačo kde se tady pálí slivovica ?

Vidíte ten kostel ?

Vidím.

Tak kromě něho, všude...